Je-li třeba půjčit si auto

S lidskými potřebami je to hodně rozmanité. To, co jeden z nás potřebuje naprosto nevyhnutelně, je pro druhého naprostá zbytečnost, po které nikdy ani nevzdechne, a ti ostatní to pak třeba potřebují jenom občas, třeba i minimálně. A u jakékoliv jiné záležitosti je tomu zaručeně obdobně. A je tomu tak nevyhnutelně i u otázky vlastních motorových vozidel. I ta někteří z nás potřebují nevyhnutelně každou chvíli, zatímco ti druzí je třeba nepotřebují nikdy v životě, využívaje třeba veřejnou dopravu, kolo nebo vlastní nohy.

Ti, kdo auto užívají běžně, si ho pochopitelně koupí. Mají-li na něj, samozřejmě. Koupí si vozidlo, jaké potřebují, a jezdí si kdy chtějí a kam chtějí. Je-li jejich vozidlo funkční, není s tím problém.

Ovšem co když jejich vozidlo přestane prokazovat takové služby, jež se od aut očekávají, a skončí tedy v servisu? Nebo co když musí takové auto dočasně na technickou prohlídku, co když se s ním havaruje a je nepojízdné, co když si ho právě někdo vypůjčí nebo klidně i ukradne? Pak je na tom majitel takového automobilu stejně jako ti, kdo si ho nikdy nepořídili. Tedy nejezdí. A když jezdit potřebuje? Pak je tu jediné možné řešení, jímž je půjčení si žádoucího vozidla v autopůjčovně.

Teoreticky to není problém. Půjčoven automobilů se dá s pomocí internetu a třeba nejen tohoto určitě najít dost. Ale stejně jako v případě lidí jsou i takové půjčovny různé. Každá má svoji nabídku, snad každá má něco, v čem je dobrá nebo přímo skvělá, ale i to, v čem pokulhává nebo třeba i vysloveně zaostává. Což může zájemce o půjčené vozidlo někdy zjistit až ve chvíli, kdy už je pozdě, kdy třeba zůstal někde trčet s nepojízdným vrakem, kdy je omezen v možnosti jeho užívání a podobně. A to není to pravé, oč by lidé stáli. A tak je rozumné vsadit na ty, o nichž se už přes 25 let ví, že jsou prokazatelně dokonalí. Na pražskou Autopůjčovnu Milan.